středa 14. ledna 2009

Cesta na Krétu

Mám radost, po dlouhé době opravdu spontánní pocit štěstí!

Dnešní den začal trochu neslavně a nic nenasvědčovalo tomu, že odpoledne bude jiné. Návštěvy u lékařů jsou někdy nutné. Představte si, že byste byli zasaženi nějakou, poměrně omezující kletbou, která by se dala pouze zastavit, na čas, ale nebyl by způsob, jak ji zcela odvrátit a zasažené místo vyléčit. Poslední měsíce na tu svou musím myslet více, neboť se opět po letech přihlásila ke slovu. Nestěžuji si, se svými bubáky umím žít. Přesto ale ke všem starostem posledních měsíců přidala ona kletba (která je kupodivu občas spíš požehnáním) poslední díl váhy, abych se celým tím mlýnským kamenem nechala tak trochu semlít. O tom všem ale mluvit nechci, zmiňuji to jen pro dokreslení, proč je má radost tak náhlá a velká.

Odpoledne totiž přišla informace a nyní už je to tak trochu daný fakt, že od 7. července až do 17. července budu opět na ostrově. Letos to však nebude Velká Británie, nýbrž řecká Kréta. Už několikrát jsem se vymanila z možnosti toto místo navštívit, nicméně osud mi nejspíš říká, že tam opravdu „mám jet“. Či spíše letět. :D Poněkud ironické je, že zrovna dopoledne jsem uvažovala nad tím, jaká místa bych v rámci soužití se svou kletbou ještě chtěla navštívit, jaké poklady bych chtěla spatřit a co bych se chtěla naučit. Takže jedna z položek na pomyslném seznamu je právě Kréta, ostrov plný legend a starobylé magie. Že bych v nějakém labyrintu potkala třeba Mínótaura? *nadšení ve tváři* Pravděpodobně nejhorší boj bude s vedrem, to já nerada, ale… kdo by mohl odolat deseti dnům naprosté svobody a možnosti zkoumat všechny pláže, ruiny a moře v tak zajímavém prostředí? Můj kočovný a dobrodružný duch rozhodně odolat nemůže. :D A pokud se mi splní další sen a potkám se tam s delfíny.. kdo ví, zda se vůbec budu chtít vrátit. :D *opráší staré učebnice starořečtiny a řečtiny* Už teď si přeji kalo taksídi, protože cesta, která nabízí tolik možností k bádání musí být šťastná!
Navíc mám moc ráda letadla i lodě. *jiskřičky v očích*

Na závěr tu mám pár obrázků pro vaši potěchu a možná vybídnutí k malé anketě.

Tady asi budu bydlet ve chvílích, kdy nebudu na průzkumu oblasti.


A pár dalších míst, která možná uvidím... :)



A teď ona slíbená anketa. Pokud chcete, můžete se v komentáři vyjádřit. Jaké místo byste chtěli navštívit, kdyby to mělo být jedno z posledních míst, která uvidíte? :)

9 komentářů:

Coughey řekl(a)...

To je úžasné, cítím štěstí s tebou, zvlášť, když teď zažívám něco podobného! :))
A nad tvou otázkou jsem důsledně přemýšlela a dobabrala jsem se k závěrum že ač má celoživotní láska je Anglie, volím New York. Totiž, dle toho, co jsem slyšela, je to město přesně pro mě. Plné lidí, ruchu a života, zároveň ale... anonymity. Individuality. Ano, to je perfektní místo pro můj poslední odpočinek :D.

Lada řekl(a)...

Gratuluji, zlatí!

Odpověď do ankety: Manova ložnice! Za prvé se nachází v Japonsku, za druhé, pokud by to mělo být jedno z posledních míst, která navštívím... chci si to pořádně užít. :oD

BriaBennie řekl(a)...

Děkuji vám oběma za příspěvky. :D

New York má jistě mnoho kouzel. A Manova ložnice... přinejmenším jedno. ;)

Lada řekl(a)...

Tedy, pevně v to doufám. Nerada bych pak umírala s tím, že jsem udělala největší hloupost svého života, když jsem nevybrala třeba... Sakuraie. :oD

Anonymní řekl(a)...

Když tak uvažuju nad místem, které bych naposledy měla možnost vidět jako poslední, došlo mi, že bych netoužila vidět žádné místo. Jako poslední věc, kterou bych chtěla spatřit, by byli moji přátelé na jakkémkoliv místě, protože to by pak bylo to nejkrásnější místo. Ať by to měla být Praha nebo tropický prales či pouhá Plzeň. Chtěla bych mít možnost si naposledy vtisknout do paměti jejich tvář, jiskřičky smíchu v očích či jejich pohled... :)

Ally

Lada řekl(a)...

To Ally: Nechci ti brát iluze, ovšem... pohled na umírajícího člověka zdeptá i lidi, kteří toho dotyčného neznají, natožpak jeho přátele. Takže... takhle na internetovém "papíře" to sice zní moc hezky, ale ve skutečnosti bys žádné "jiskřičky smíchu v očích" asi neviděla. Jen slzy a lítost. ;o)

Anonymní řekl(a)...

Jasně Sarah, ale já jen odpovídám na otázku. Já nemluvím o smrti, ale o tom, co bych chtěla vidět naposledy v mém životě.. než bych oslepla - a na to se neumírá. :P

Energizer řekl(a)...

Zdarec! Po delší době sem koukám a přemejšlim, jaký místo bych chtěl vidět jako poslednía asi tyjo... nevim. Ale stoproš bych si chtěl poslední chvíle užít na plnej céres. Takže to místo by mohlo bejt třeba... velmi kvalitní diskotéka, kvalitou rozumnějte to co se tam hraje, ne drogy, a další místa, na kterejch si to může člověk užít podle svých představ. Asi nepotřebuju skonat zrovna v New Yorku nebo Hirošimně. :D :D
P.s. LET'S FLYYYY AWAAAAAY!!!!! :-*

Anonymní řekl(a)...

Po několika měsíční odmlce se pokusím přidat k anketě, snad si ty písmenka ještě někdo přečte :))

Tedy, ohledně posledního viděného místa mám trošku problém, protože mám dvě, která mne uhranula. Když se více zamyslím, stejně upřednostním nejspíš Japonsko - a hnedle v závěsu za ním je Egypt :) Je to ale dost těžké, několik míst mne silně uhranulo a ještě jsem tam nebyla, kdo ví, jestli kdy budu vůbec... A v tom Japonsku by to konkrétně byly zenové zahrady! :D

Chareas Hanka