Homo homini lupus

Už přibližně měsíc a půl řeším jeden nečekaný tíživý problém – mezilidské vztahy. A jeho řešení jako by nebralo konce. Asi to tak se vztahy je, že nikdy nebudou jen v určité rovině, musí se měnit, ale sami to jistě znáte, jak je to změna… leckdy vysilující.

V následujícím seznamu jsem se pokusila vystihnout, co mi přišlo na mysl, když jsem chtěla sepsat, co vše mě za poslední dobu od druhých lidí zabolelo. Než ho ale vyvěsím, chci říci, těm, kterých se to více nebo méně týká, že si jsem vědomá, že nejsem bez viny, že být v mé blízkosti není pro nikoho z vás snadné… Co mohu dát přátelům i nepřátelům za jakékoliv okolnosti je upřímnost, tedy:

Vybrané desatero z mezilidských vztahů

1. Říkej mi jak chceš, bez ohledu na to, zda mi komolení jména ubližuje. (Jsem přece ta poslední, koho by se to mohlo dotknout nebo kdo by o tom měl rozhodnout.)
2. Dej mi prostor, nejlépe způsobem, který připomíná frackovité odložení otlučené hračky oblečené do hávu laskavosti. (Dám Ti prostor + abych neotravovala.)
3. Připomeň mi, vždy když se neshodneme, že je něco v nepořádku se mnou.
4. Opakuj mi, dokud si to řádně nezapamatuji, jak cenná pro Tebe jsem, přičemž neopomeň dodat, že si většinu věcí vykládám nesprávně (tj. podle svého), nebo že nevidíš žádný důvod, proč bych měla jednat odtažitě a cítit se osaměle.
5. Bojuj v mém jménu za věci, které sám/sama chceš obhajovat, a pokud následně zjistíš, že to byl omyl, hněvej se na mě.
6. Veď mě k úvaze, zda je správné chtít obyčejné lidské drobnosti, pokud vidím, kolik nesváru takové přání může vyvolat. Podiv se, když se následně cítím osaměle.
7. Říkej mi zprávy bez kontextu, jsem přece tak jasnovidná, že si to sama rychle domyslím. A pokud mé třetí oko selže, můžeš se na mě jízlivě obrátit v údivu, že mi to nedošlo.
8. Opusť mě vždy, když řeknu „Chci být sama“, protože i když někdy potřebuji opak a neuvědomuji si to, pravé přátelství se, zdá se, rovná vyhovění za všech okolností.
9. Buď mi přítelem, který mi pomůže zjistit, jak moc věcí kolem sebe ve své uzavřenosti a někdy sobeckosti nevnímám, zvláště tehdy, když s plným nasazením zkouším hledět daleko za obzor nebo hledat cesty ke smíru. (Kdy třeba dobré tři měsíce střádám něco, o čem si myslím, že by Tě mohlo potěšit.)
10. Donuť mě roztrhat samu sebe na jednotlivé části, které budou lépe odpovídat Tvým potřebám a představám. Které nebudou tak nevyzpytatelné a nebezpečné jako já v celku.

Své přátele mám ráda, někde uvnitř bez výhrad, ale tohle jsem jim potřebovala říci, protože momentálně je miluji i nenávidím zároveň. Asi mi dáte za pravdu, že ani nepřítel vám nemůže tak ublížit, jako někdo, koho máte vskutku rádi. Vím, že je to oboustranné, že i já ubližuji, že člověk je člověku občas vlkem, jen… potřebovala jsem to napsat…